Neapol (Napoli)
Neapol (, neapolsky Nàpule), správní středisko metropolitního města Napoli (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu Kampánie, je třetí největší město Itálie. Ve městě žije obyvatel, zatímco celé Metropolitní město Neapol mělo v roce 2017 3 315 320 obyvatel. Nepřetržitě budovaná metropolitní oblast (která sahá za hranice Metropolitního města Neapol) je druhá nebo třetí největší metropolitní oblast v Itálii a jedno z nejlidnatějších měst v Evropě.
„Svůdné město“, podle slov Vittoria de Sicy ve filmu z roku 1954 „Neapolský záliv (La baia di Napoli)“, je mnohými lidmi považováno za jedno z nejkrásnějších měst Itálie. Leží v Neapolském zálivu, mezi Vesuvem a vulkanickým územím Campi Flegrei. Historické jádro města, s obzvlášť velkým historickým a architektonickým významem, je cílem domácího i mezinárodního turismu. V roce 1995 bylo zapsáno do seznamu světového dědictví UNESCO.
Neapolské panorama, stejně jako zdejší typické produkty, se počítají mezi nejznámější symboly Itálie v obecném povědomí.
Jméno města pochází ze staré řečtiny, kde νέα πόλις, nea polis znamená „nové město“.
Historie Neapole je dlouhá a pestrá, oblast byla osídlena již od doby kamenné. První řecké osady byly založeny v oblasti Neapole v 2. tisíciletí př. n. l. Na konci řeckého temného období zde kolem 9.-8. století př. n. l. prosperovala větší pevninská kolonie, původně zvaná Parthenopé. Tato řecká kolonie byla obnovena jako Neapolis („nové město“) v 6. století př. n. l. a hrála potom důležitou roli ve Velkém Řecku, tj. společenství řeckých osad na Apeninském poloostrově.
Řecká kultura v Neapoli byla důležitá pro pozdější římskou společnost. Když se město stalo součástí římské republiky v její centrální provincii, rozvinulo se jako důležité kulturní centrum. Příkladem politické a kulturní svobody v Neapoli je Vergilius. Neapol je mikrokosmem evropských dějin, protože viděla několik civilizací přicházet a odcházet, přičemž každá v ní zanechala stopy také v oblasti umění a architektury. Byla postupně hlavním městem vévodství, království a říše a byla prvořadým kulturním centrem, zejména během renesance a humanismu v 17. až 19. století. Během neapolské války Neapol podporovala sjednocení Itálie.
„Svůdné město“, podle slov Vittoria de Sicy ve filmu z roku 1954 „Neapolský záliv (La baia di Napoli)“, je mnohými lidmi považováno za jedno z nejkrásnějších měst Itálie. Leží v Neapolském zálivu, mezi Vesuvem a vulkanickým územím Campi Flegrei. Historické jádro města, s obzvlášť velkým historickým a architektonickým významem, je cílem domácího i mezinárodního turismu. V roce 1995 bylo zapsáno do seznamu světového dědictví UNESCO.
Neapolské panorama, stejně jako zdejší typické produkty, se počítají mezi nejznámější symboly Itálie v obecném povědomí.
Jméno města pochází ze staré řečtiny, kde νέα πόλις, nea polis znamená „nové město“.
Historie Neapole je dlouhá a pestrá, oblast byla osídlena již od doby kamenné. První řecké osady byly založeny v oblasti Neapole v 2. tisíciletí př. n. l. Na konci řeckého temného období zde kolem 9.-8. století př. n. l. prosperovala větší pevninská kolonie, původně zvaná Parthenopé. Tato řecká kolonie byla obnovena jako Neapolis („nové město“) v 6. století př. n. l. a hrála potom důležitou roli ve Velkém Řecku, tj. společenství řeckých osad na Apeninském poloostrově.
Řecká kultura v Neapoli byla důležitá pro pozdější římskou společnost. Když se město stalo součástí římské republiky v její centrální provincii, rozvinulo se jako důležité kulturní centrum. Příkladem politické a kulturní svobody v Neapoli je Vergilius. Neapol je mikrokosmem evropských dějin, protože viděla několik civilizací přicházet a odcházet, přičemž každá v ní zanechala stopy také v oblasti umění a architektury. Byla postupně hlavním městem vévodství, království a říše a byla prvořadým kulturním centrem, zejména během renesance a humanismu v 17. až 19. století. Během neapolské války Neapol podporovala sjednocení Itálie.
Mapa - Neapol (Napoli)
Mapa
Státní území - Itálie
Italská vlajka |
Itálie patří ke státům s vysokým hrubým domácím produktem v přepočtu na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je vysoká, avšak existují značné rozdíly mezi severem a jihem země. Zatímco severní část Itálie je ekonomicky na úrovni Německa či Francie, jižní Itálie je spíše na úrovni Španělska nebo Řecka. To lze vysvětlit rozdíly ve struktuře hospodářství. Zatímco sever Itálie má vysoce rozvinutý průmysl, je jih země doposud charakterizován méně výkonným zemědělstvím, má horší infrastrukturu a je značně závislý na sezónní turistice.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
EUR | Euro (Euro) | € | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
FR | Francouzština (French language) |
IT | Italština (Italian language) |
CA | Katalánština (Catalan language) |
CO | Korsičtina (Corsican language) |
DE | Němčina (German language) |
SC | Sardinština (Sardinian language) |
SL | Slovinština (Slovene language) |